Porovnání imerzivní a neimerzivní virtuální reality v hodnocení paměťových schopností u seniorů

Pokles paměti spojený s fyziologickým stárnutím a neurologickými poruchami souvisejícími s věkem má přímý dopad na kvalitu života seniorů. S demografickým stárnutím získává diagnostika kognitivních funkcí na důležitosti, jelikož včasná diagnóza může vést k efektivnějším kognitivním intervencím. Ve srovnání s klasickými přístupy tužka-papír by virtuální realita (VR) mohla nabídnout ekologicky validní nástroj pro hodnocení kognitivního deficitu a jeho následnou rehabilitaci. VR lze prezentovat s různou mírou imerze (míru pohlcení), která ovlinuje vnímanou míru přítomnosti ve virtuálním prostoru. VR tak lze prezentovat v méně imerzivní podobě, s využítím monitoru počítače, nebo s pokročilejšími technologiemi jako jsou virtuální brýle, které poskytují vysoce imerzivní zobrazení. Obě tyto VR platformy jsou spojeny s určitými výhodami a nevýhodami. Výsledky studií zaměřených na roli imerze při hodnocení kognitivního výkonu a využití imerzivní VR u stárnoucí populace jsou nejednoznačné.

V této studii jsme zkoumali rozdíly související s věkem mezi využítím virtuálních brýlí a monitoru počítače k vyšetření paměti pomocí within-subject designu.

Skupiny seniorů (N = 36) a mladých dospělých (N = 25) dokončili virtuální úkol v supermarketu pomocí monitoru počítače a virtuálních brýlí v náhodném pořadí. Naše výsledky ukazují, že výkon seniorů byl lepší při používání monitoru počítače. Schopnost vybavit si nákupní seznam ve skupině mladých dospělých zůstala stabilní bez ohledu na použitou platformu. Zdá se, že výkonnost participantů při použití virtuálních brýlí byla více ovlivněna únavou u obou skupin. Hodocení uživatelské přívětivosti se mezi těmito dvěma platformami nelišilo a vedlejší negativní účinky (tzv. kybernetická nevolnost) byly reportovány pouzě vyjímečně. To znamená, že imerzivní VR je dobře akceptovaná i u seniorské populace. Tato zjištění mohou mít význam zejména pro další využití virtuálních brýlí pro kognitivní diagnostiku a rehabilitaci. Článek s podrobnými výsledky lze nalézt níže.

Projekt vznikl s finanční podporou grantu poskytnutého GA UK č. 1832218, s názvem Akceptovatelnost imerzivní virtuální reality a její přínosnost ve srovnání s méně imerzivními technologiemi v diagnostice a remediaci kognitivního deficitu u zdravé stárnoucí populace, řešeného na 3.lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Dále byl vývoj úlohy spolufinancován Technologickou agenturou ČR v rámci projektu č. TL01000309 a projektem Evropského fondu pro regionální rozvoj „PharmaBrain“ č. CZ.02.1.01 / 0.0 / 0.0 / 16_025 / 0007444.