Cílem tohoto projektu je tvorba aplikace ve virtuální realitě (VR) určeného pro expoziční terapii specifických fobií (např. strach z výšek, klaustrofobie nebo aviofobie), agorafobie nebo sociální fobie zasazeného do komplexního prostředí virtuálního velkoměsta.Prostředí města bylo vybráno proto, že symptomy pacientů se specifickými fobiemi jsou často vázány na situace typické pro prostředí města (např. již výše zmíněný strach z výšky, strach z lékařských zařízení nebo strach z cestování veřejnou hromadnou dopravou). Ve virtuálním prostředí se může uživatel pohybovat přirozeně z jednoho prostředí do druhého, program je tedy dobře využitelný i u osob s několika fobiemi. Na začátku terapie je spolu s pacientem připraven plán, jaké situace se bude postupně učit zvládat. Důraz je kladen na zmapování situací, kterým se pacient v běžném životě vyhýbá. V případě klaustrofobie to může být terapie zahájena například pobytem ve výtahu s otevřenými dveřmi, v dalších sezeních pak již pobyt v zavřeném výtahu a následně zvládání nepříjemných situací, jako je např. porucha výtahu. V rámci terapie sociální fobie může být pacient umístěn do prostředí metra s nastavitelným počtem osob nebo do prostředí kina, ve kterém může být náročnost terapie opět různým stylem zvyšována (prezentace před diváky, usazení doprostřed hlediště atd.).
Aplikace může být propojena s fyziologickým měřením srdeční činnosti a dechu, což umožňuje terapeutovi lépe reagovat na aktuální stav úzkosti a zvyšovat náročnost expozice jen v případě, že je pacient schopen aktuální situaci zvládat. Možnosti využití této zpětné vazby jsou aktuálně sledovány.
Jednotlivá prostředí (expoziční scénáře) jsou průběžně testována, sledován je jejich potenciál v bezprostředním vyvolání symptomů úzkosti, ale i jejich efektivita v dlouhodobější terapii daných fobií.
Projekt vzniká ve spolupráci s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky a Fakultou biomedicínského inženýrství ČVUT s finanční podporou programu ÉTA Technologické agentury ČR (TL03000223).
